Irský červený setr - standard

Irsko

lovecký pes pro lov se střelnou zbraní, rodinný pes

Červený irský setr byl vyšlechtěn v Irsku jako lovecký pes. Pochází z červenobílého irského setra a z jednobarevně červeného psa neznámého původu. Jedinci tohoto typu se již objevují v XVIII. Století. Klub byl založen v roce 1882 a měl za ú)kol podporovat rozvoj plemene. Klub zveřejnil první plemenný standard v roce 1886 a od té doby organizoval Field-Trials a výstavy, aby upevnil standardní znaky rasy. V roce 1998 klub publikoval pracovní standard plemene. Pracovní a plemenný standard se snaží o nejlepší vyjádření mrofologických kvalit a pracovních schopností tohoto plemene. Za dlouhé období svého vývoje dospěl Irský červený setr v robustního, zdravého a inteligentního psa, velmi nadaného pro lov a velmi odolného a otužilého.

Je to pes ušlechtilý a atletický, distingvovaný, s milým výrazem. Je harmonicky stavěný, má správné proporce.

Je temperamentní, inteligentní, energický, milý a věrný

Je dlouhá a suchá, úzká v oblasti uší. Nosní hřbet a mozkovna jsou rovnoběžně a stejně dlouhé.

Klenutá mezi ušima, skýtá hodně prostoru pro mozek. Týlní hrbol je výrazný. Nadočnicové oblouky jsou zřetelné.

výrazný

je zbarven tmavě mahagonově, tmavě oříškově nebo černě. Nozdry jsou velké.

Jeji hloubka se směrem k nosu zmenšuje, je hranatě zakončená, odpovídající délky mezi stopem a koncem nosu. Pysky jsou suché a přiléhavé.

jsou skoro stejně dlouhé

Mají nůžkový skus

jsou zbarveny tmavě oříškově nebo tmavě hnědě. Neměly by být příliš veliké.

jsou středně velké, jemné textury, nasazené nízko a poměrně vzadu. Jsou zavěšené a přímo u hlavy tvoří zřetelný záhyb.

je středně dlouhý, velmi svalnatý, nepříliš silný, mírně klenutý. Bez náznaku laloku

má správné proporce vzhledem k výšce psa.

Je hluboký, dost plochý ve své přední části; žebra jsou správně klenutá, což dává hrudníku velkou kapacitu.

jsou svalnatá a mírně klenutá.

je středně dlouhý, ve správném poměru k tělu, je nasazen spíše nízko, silný u kořene, směrem ke špičce zeštíhluje a na konci je slabý. Nesen je v linii hřbetu nebo pod ní.

Jejich vrcholy jsou jemné, jsou dlouhé a šikmo uložené.

jsou uloženy tak, aby měly dost prostoru pro pohyb, jsou nízko a nejsou vybočené ani vbočené.

Rovné, pevné, se správně vyvinutým nervstvem i kostrou.

Zadní končetiny jsou silné a mohutné, nohy jsou dlouhé a dobře osvalené od kyčle až po patní kloub, krátké a silné od patního kloubu k zemi.

Mají správné úhlení.

jsou rovně postavené, nevybočují dovnitř ani ven.

jsou pevné a velmi uzavřené. Prsty jsou silné, klenuté a sevřené.

Pohyb je lehký, pružný, se správnými impulsy, vycházejícími ze zádi. Hlava je nesená vysoko. Přední nohy zabírají prostorně dopředu, ale jejich pohyb je lehký. Impulsy, vycházející ze zádi, jsou vyrovnané a razantní. Není možné uznávat psy, kteří v chodu překřižují nebo strouhají zadníma nohama.

na hlavě, na přední straně nohou a na dolní části uší je jemná a krátká. Na ostatních částech těla a nohou je srst středně dlouhá, rovná a v největší míře, jak jen to je možné, prostá jakéhokoli náznaku zvlnění či zkudrnacení. Praporce na horní části uší jsou dlouhé a hedvábné. Praporce na zadních stranách předních i zadních nohou jsou dlouhé a jemné. Srst na břiše je dost bohatá a tvoří praporce, které mohou dosahovat až na hrudník a hrdlo. Tlapky jsou dobře osrstěné mezi prsty. Na ocase je rovněž středně dlouhá vlajka, která se ke konci ocasu zkracuje. Všechny zmiňované praporce jsou rovné.

Jasně kaštanové bez příměsi černé srsti. Bílá skvrna na hrudi, na hrdle nebo na prstech, stejně jako malá hvězdička na čele nebo úzký proužek na nose nejsou důvodem k vyloučení.

58 – 67 cm

55 – 62 cm

Všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.

Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplý v šourku.

Helena Dvořáková

13.03.2001